|
Nahoru
| |
Sudička
Já jsem jedna sudička,
co rozdává přáníčka…
Leč múza nelíbá denně,
nosím také opožděné…
Zde je jedno zapomnělé,
trochu skromné, avšak vřelé…
Honí se mi bez ustání,
v mé hlavičce samá přání,
co teď přát dřív,
nemám zdání…
Všechna věru krásná jsou,
do SMS se nevejdou…
A tak přeji kratičce,
tatínkovi, mamičce,
hlavně tomu uzlíčku,
malinkému sluníčku…
Moře lásky, štěstí dosti,
jak v dětství, tak v dospělosti…
Hlavně zdraví, to se ví,
ať jej „život“ nebolí…
Pámbíčkovo požehnání,
všem dost lásky na rozdání,
ať splní se vám ta nejtajnější přání…
|
