Žili, byli, děd a babka
a slepička kropenatka.
Jednou snesla slípka vejce,
ne nějaké ledajaké,
ale veliké a zlaté.
Děd s ním ťukl, nerozťukl,
babka ťukla, nerozťukla.
Pak se šedá myška malá
kolem stolu ometala,
ocáskem je srazila
a vajíčko rozbila.
Pláče dědek, pláče babka,
slepička je těší, kdáká:
„Pročpak tolik naříkáte,
dědečku a babičko?
Snesu jiné vajíčko.
Obyčejné a ne zlaté,
na tom si víc pochutnáte!“