|
Nahoru
| |
Malé mládě velbloudí
  Ve dne spí, v noci bdí malé mládě velbloudí.
Ve dne spí, v noci bdí, o banány neloudí.
Svoje zná a svoje ví, vzhůru vstává na doby
Radost má a nezlobí, nevyrůstá z podoby.
Protančí okolí, kopýtka je nebolí.
Poutníkům dovolí skrýt se jako v podloubí.
Nosívá jim zásoby, vesele se zazubí,
po oáze nebloudí malé mládě velbloudí.
Vzhůru k temným záhadám kráčí s jednou z karavan.
Kráčí si to po poušti, každý rád mu odpouští
jeho drobné tanečky. Už se sypou ranečky
koření a slonovin a dva páni od novin.
Otřepe se, odchází do své další oázy.
A dva pány od novin oprašuje beduín.
Kdopak je to beduín? To Vám právě nepovím.
Od toho jsou slovníky, zvláště jeden veliký.
Je to dílo Ottovo, pro mě je to hotovo.
(Já vím jen, že beduín není žádný budulín.)
|
